Problematika Digital Forensics v podnikové sféře

Digitální forenzní analýza je oblast forenzní vědy, která má široký přesah i mimo soudní budovy. Její využití v privátní sféře je jedním z mnoha důkazů univerzálnosti jejího použití. Článek se věnuje základním aspektům a důvodům použití digitální forenzní analýzy v každodenním životě organizací.

Introduction

Základní otázkou je, proč a jestli vůbec se zabývat i v privátní sféře problematikou Digital Forensic, jako metodou a nástrojem pro získávání a práci s digitálními důkazy. Jednoznačnou a jednoduchou odpovědí je skutečnost, že každý rozhodovací proces je uskutečněn na základě dostupných informací, a i v privátní sféře má prakticky každé rozhodnutí i právní dopady. Správnost každého rozhodnutí lze podložit mimo jiného i správností informací, na základě kterých bylo rozhodnutí učiněno. Asi nejvýraznějším způsobem se to projevuje v případech rozhodnutí, které souvisí s porušením závazných bezpečnostních předpisů a vyvozování důsledků šetření bezpečnostních incidentů. To jsou oblasti, které přímo souvisí s informačními technologiemi a tedy i s digitálními důkazy.

Digitální informace a digitální důkazy

Aktivity každého subjektu společnosti vznikají na základě jeho rozhodovacích schopností. Vzhledem k penetraci elektronických informací ve společnosti vzniká o jeho rozhodnutích a následných aktivitách velké množství informací. Nezávisle na tom, zda aktivity subjektu jsou v zájmu nebo proti zájmům společnosti, v elektronické podobě existuje velké množství informací o takových aktivitách. Všechny takové informace mohou potenciálně sloužit jako elektronické důkazy.
Jestliže na základě informací dochází k určitému rozhodovacímu procesu, který má vliv na aktivity daného subjektu, je nutné prokázat hodnověrnost takových informací a takové informace se stávají důkazem o opodstatněnosti, ale i o výsledku rozhodo‑ vacího procesu. Takové informace (v elektronické podobě) se stávají elektronickými důkazy.
Jestliže subjekt vyvíjí aktivity v souladu se zájmy společnosti, je v jeho zájmu takové aktivity doku‑ mentovat (schraňovat o nich důkazy) pro případ jakéhokoliv sporu (jak soukromě‑právního, tak veřejně‑ právního charakteru). Znamená to cíleně a vědomě uchovávat (elektronické) důkazy o svých aktivitách ve svém vlastním zájmu. Nicméně při práci s důkazy může potenciálně narazit na určité nejasnosti jak z pohledu procesního (tj jaké informace/důkazy může za jakých podmínek uchovávat a následně jako důkazy použít), ale i z pohledu technologického (tj. jak takové informace/důkazy získávat, uchovávat a pracovat s nimi, aby jejich hodnověrnost, a tedy i důkazní síla byly na odpovídající úrovni).
Znamená to mino jiného, že digitální důkazy jsou podmnožinou obecnější skupiny (digitálních) informací, mající své specifické vlastnosti a specifické způsoby získávání a práce s nimi. Přestože u nás platí, že jako důkaz může být použito cokoli, co přispěje k objasnění sledované skutečnosti, váha (důkazní síla) jednotlivých důkazů se může diametrálně lišit.
Použití metod, nástrojů a postupů z oblasti Digital Forensic je nezbytné k tomu, aby bylo možné (obecné) digitální informace „proměnit” na digitální důkazy, které mají relevanci v rozhodovacích procesech a při řešení právních problémů jak soukromě‑právního, tak veřejně‑právního charakteru.

Využití digitálních důkazů

Primárním a tím nejlépe viditelným způsobem využití digitálních důkazů jsou reakce na bezpečnostní incidenty, které vznikají v in‑ formačním systému. Na základě výsledků šetření bezpečnostního incidentu vzniká nutnost přijmout větší nebo menší množství různých rozhodnutí. Od rozhodnutí organizačního a technického charakteru, až po případná pracovně‑právní rozhodnutí nebo i rozhodnutí, která mohou vést k trestněprávním důsledkům.
Nicméně nelze opomenout, že využití digitálních důkazů, jako výsledku implementace procesů a postupů Digital Forensic, je vhodné a dobré použít i v případě řešení jiných oblastí, které nemusí být vůbec spojovány s incidenty v informačních systémech, jak bylo uvedeno výše, např. při řešení interních nebo externích fraudů, porušování závazných interních předpisů apod.

Z obecného pohledu se jeví v této fázi jako podstatné:

  • Zvýšit povědomí (napříč organizací, ale zejména v oblastech, které mají přímý vztah k IS ‑ např. útvary informační bezpečnosti, operačních rizik, interního auditu) o rozdílech mezi obecnou digitální informací a digitálním důkazem. Přestože v našem právním řádu lze za důkaz považovat cokoli, co pomůže objasnit sledovanou skutečnost, v interním zájmu organizace je maximalizovat váhu takového důkazu. Znamená to přidat obecné digitální informaci další parametry, kterými jsou hodnověrnost, integrita, autentičnost, relevantnost, spolehlivost a další. Právě postupy a metody Digital Forensic jsou zaměřeny na zvýšení důkazní síly digitálních důkazů.
  • Pravidelně proškolovat relevantní pracovníky o principech práce Digital Forensic. Odstupňovat hloubku a zaměření školících aktivit podle míry uplatnění metod Digital Forensic v jejich konkrétních náplních činnosti.
  • U pracovníků, kteří přicházejí přímo do styku s digitální informací (zejména těch, kteří např. přímo řeší bezpečnostní incidenty), pomocí školení a praktických cvičení zajistit praktické dovednosti nutné pro zajišťování digitálních důkazů, a to až do úrovně získání odpovídající kvalifikace pro práci s digitálními důkazy (až na úrovni získání certifikace pro danou činnost, nejméně na úrovni certifikovaného zajištění digitálních důkazů ‑ „Certified First Responder” např. v intencích ISO/ IEC 27037).
  • Implementovat principy Digital Forensic do interních předpisů organizace tak, aby se na relevantních místech předpisové základny staly integrální součástí metod a postupů práce.
  • Snažit se zajistit takovou změnu v interních procesech práce s digitální informací, aby již při vzniku důležité digitální informace tato měla alespoň některé základní atributy digitálního důkazu. Jako příklad může být zajištění integrity a autentičnosti – použitím např. elektronického podpisu (nebo alespoň určitého ekvivalentu ‑ hash a timestamp) už při vytváření a následně při práci s vybranými bezpečnostně relevantními informacemi.

Z konkrétního pohledu se jeví v této fázi jako podstatné:

Implementovat do praxe relevantních pracovníků (zejména těch, kteří přímo řeší bezpečnostní incidenty) proces samotného zajištění digitálních důkazů způsobem, který zajišťuje vysokou důkazní sílu takových důkazů. K tomu:

  • Proškolit vybraný personál tak, aby získal vědomosti, znalosti a dovednosti k výkonu pozice „Digital Evidence First Responder” v intencích požadavků normy ISO/IEC 27 037.
  • Pravidelně udržovat získanou kvalifikaci a rozšiřovat ji na základě nových poznatků a technologií.
  • Zajistit odpovídající programové a technické vybavení tak, aby bylo možné kvalitně na odpovídající úrovni zajišťovat digitální důkazy.

Závěr

Implementace metod, procesů a prostředků Digital Forensic do bezpečnostní praxe organizace přináší významnou podporu pro rozhodovací procesy organizace a důvěru v jejich opodstatněnost. Většina rozhodujících informací v organizaci, na základě kterých jsou přijímaná různá rozhodnutí, jsou informace digitální. Posílení hodnověrnosti takových informací jejich získáním a zpracováním ve formě digitálních důkazů, posílí důvěryhodnost a opodstatněnost takových rozhodnutí. Ať už jsou to rozhodnutí organizačně‑provozního charakteru, ale zejména rozhodnutí, která mají pracovně‑právní charakter nebo taková, která mohou vést až k trestně-právním důsledkům.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Let's get to it

Let us know what we can help you with

Belgická 19, 120 00 Prague 2

+420 315 55 88 70